Náhradní plnění
Náhradní plnění je jeden ze tří způsobů, jak dodržet zákonem určené zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP) ve výši podílu 4 % k celkovému počtu zaměstnanců u zaměstnavatelů s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru, bližší informace získáte v § 81 odst. 2 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti.
Poskytujeme náhradní plnění
SPID handicap, o.p.s. je od zahájení činnosti nepřetržitě zaměstnavatel zaměstnávající na chráněných pracovištích více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců a je oprávněn poskytovat náhradní plnění dodáním výrobků nebo služeb nebo realizací zadané zakázky ve smyslu §81 odst. 2 písm. b) zákona o zaměstnanosti.
Máme vymezená chráněná pracoviště Úřadem práce a jsme schopni poskytovat odběratelů legální náhradní plnění z naší produkce zdravotně postižených zaměstnanců, které je plně v souladu se zněním a cílem zákona č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.
Vyplatí se mi náhradní plnění?
Zcela určitě ano. Díky odběru služeb od státem uznaných dodavatelů splníte povinný podíl a získáte užitečné podpůrné služby vhodné pro společnost podnikající v jakémkoliv typu odvětví.
Mezi výhody dále patří to, že nepřímo podpoříte zaměstnávání OZP a jejich začlenění do běžného pracovního života. Namísto odevzdání peněz státu (finanční odvod), získáte za tyto peněžní prostředky kvalitní služby.
Výhody náhradního plnění
- Splníte povinný podíl OZP zaměstnanců
- Nemusíte zaměstnávat vlastní OZP
- Vyhnete se finančnímu odvodu státu
- Za své peníze získáte užitečné služby
- Podpoříte osoby se zdravotním postižením
Jak splním povinný podíl?
Jeho splnění lze dosáhnout třemi způsoby nebo jejich kombinací:
- odběrem služeb v rámci náhradního plnění
- přímé zaměstnávání OZP
- finanční odvod státu – to je 2,5 násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí sledovaného kalendářního roku za každou OZP, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat
Aktuální úprava zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti § 81 až § 84
§ 81
(1) Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. U zaměstnavatelů, kteří jsou agenturou práce podle § 14 odst. 3 písm. b), se do celkového počtu zaměstnanců v pracovním poměru nezapočítají zaměstnanci, kteří jsou dočasně přiděleni k výkonu práce k uživateli.
(2) Povinnost uvedenou v odstavci 1 zaměstnavatelé plní
a) zaměstnáváním v pracovním poměru,
b) odebíráním výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů, se kterými Úřad práce uzavřel dohodu o uznání zaměstnavatele (§ 78), nebo zadáváním zakázek těmto zaměstnavatelům nebo odebíráním výrobků nebo služeb od osob se zdravotním postižením, které jsou osobami samostatně výdělečně činnými a nezaměstnávají žádné zaměstnance, nebo zadáváním zakázek těmto osobám, nebo
c) odvodem do státního rozpočtu,
nebo vzájemnou kombinací způsobů uvedených v písmenech a) až c).
(3) Zaměstnavatelé a osoby samostatně výdělečně činné uvedení v odstavci 2 písm. b) mohou pro účely splnění povinnosti uvedené v odstavci 1 poskytnout v kalendářním roce své výrobky a služby nebo splnit zadané zakázky jen do výše odpovídající 28násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce (dále jen „limit“) a v případě, že nejpozději do 30 kalendářních dnů od zaplacení poskytnutého plnění údaje o poskytnutém plnění vloží do evidence vedené ministerstvem podle § 84.
(4) Nezaměstnává-li osoba se zdravotním postižením, která je osobou samostatně výdělečně činnou, žádné zaměstnance, považuje se pro účely výpočtu limitu podle odstavce 3 tato osoba za jednoho zaměstnance.
(5) Pro zjištění celkového počtu zaměstnanců, celkového počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a povinného podílu je rozhodný průměrný roční přepočtený počet zaměstnanců.
(6) Způsob výpočtu průměrného přepočteného počtu zaměstnanců, způsob naplnění celkové výše poskytovaných výrobků a služeb nebo poskytovaných zakázek a způsob výpočtu plnění povinného podílu stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem.
§ 82
(1) Výše odvodu do státního rozpočtu podle § 81 odst. 2 písm. c) činí za každou osobu se zdravotním postižením, kterou by zaměstnavatel měl zaměstnat, 2,5násobek průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku, v němž povinnost plnit povinný podíl osob se zdravotním postižením vznikla. Výši průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí vyhlásí ministerstvo na základě údajů Českého statistického úřadu sdělením uveřejněným ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
(2) Odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 poukazuje zaměstnavatel do 15. února následujícího roku do státního rozpočtu prostřednictvím Úřadu práce.
(3) Nesplní-li zaměstnavatel povinnost podle § 81 odst. 1, stanoví mu krajská pobočka Úřadu práce povinnost poukázat odvod do státního rozpočtu podle odstavce 1 rozhodnutím podle daňového řádu50).
(4) Vymáhání odvodu do státního rozpočtu vykonává místně příslušný celní úřad podle sídla zaměstnavatele.
§ 83
Plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením, včetně způsobů plnění, je zaměstnavatel povinen do 15. února následujícího roku písemně ohlásit krajské pobočce Úřadu práce, v jejímž územním obvodu je sídlo
zaměstnavatele, který je právnickou osobou, nebo bydliště zaměstnavatele, který je fyzickou osobou.
§ 84
(1) Ministerstvo vede v elektronické podobě evidenci plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen „evidence“). Správcem této evidence je ministerstvo.
(2) Evidence obsahuje tyto údaje:
a) identifikační údaje [§ 5 písm. a)] zaměstnavatele a osoby samostatně výdělečně činné uvedených v § 81 odst. 2 písm. b) (dále jen „dodavatel“) a zaměstnavatele uvedeného v § 81 odst. 1 (dále jen „odběratel“),
b) cenu výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek bez daně z přidané hodnoty započitatelnou do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b),
c) datum dodání výrobků, služeb nebo realizace zakázek,
d) číslo dokladu, jímž byla vyúčtována dodávka výrobků, služeb nebo realizovaná zakázka,
e) datum zaplacení odebraných výrobků, služeb nebo realizovaných zakázek započitatelných do plnění povinného podílu způsobem uvedeným v § 81 odst. 2 písm. b),
f) čtvrtletní přepočtený počet zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením.
(3) Údaje podle odstavce 2 do evidence vkládá a za jejich správnost odpovídá dodavatel výrobků, služeb nebo zakázek.
(4) Údaj o výši limitu a o průběžném stavu jeho plnění je veřejně přístupný. Údaje podle odstavce 2 včetně osobních údajů ministerstvo v evidenci uchovává po dobu 6 let od jejich vložení.
Limit podle § 81 odst. 3 zákona o zaměstnanosti
Tento limit stanoví, v jakém objemu může dodavatel v daném roce poskytnout své výrobky či služby celkem všem odběratelům. Jedná se o 2,5násobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předcházejícího kalendářního roku za každého přepočteného zaměstnance se zdravotním postižením zaměstnaného v předchozím kalendářním roce.
V roce 2024 činí tento limit za každého přepočteného zaměstnance 106 068 Kč (42427×2,5násobek)